Příběh začal v r. 2024 úspěšným výstupem na Piz Morteratsch 3.751m a neúspěšným pokusem o Piz Bernina 4.048m „nalehko a po chatách“ kdy jsme to s parťákem Michalem v srpnu otočili v sedle Fuorcla Prievlusa 3.427m což je komfortní místo pro změnu plánu a lehký návrat.
Letos jsme počkali na cca 1-týdenní okno počasí a ze strategie „nalehko a po chatách“ jsme se posunuli do „natěžko a postupně, …. ale přitom pořád nalehko“. Přijíždíme na začátku srpna 2025 na konci období studenějšího počasí a na výstup budeme mít skoro celý den zataženo a relativně chladno. Naposledy sněžilo před cca 5 dny, nulová izoterma cca 3.400m, přes noc na Biancogradu mrzne a na den výstupu má být přes den lehce nad nulou. Další dny se má výrazněji oteplovat a v noci nemrznout. Na parkingu v Pontresině jsme se nabalili až podle aktuálního počasí a pohledu na kopce.
Plán: D1 přejezd, D2 výstup do bivaku Fuorcla Prievlusa 3.427m, D3 přechod Bincograt, Piz Bernina 4.048m a sestup na chatu Marco e Rosa 3.610m, D4 traverz ledovce Bellavista, sestup přes Fortezzu 3.480m na Diavolézza a pak lanovkou dolů?, D5 přejezd domů.
Den 1 (přejezd):
přejezd Zlín-Pontresina cca 10 hodin, přespání „nadivoko“ v autě na parkingu u kempu Morteratsch https://mapy.com/s/pacugehulo což je 4* kemp, na klidném místě, velmi prostorný a dobře vybavený (cafe+bistro, prodejna, jezírko apod.).
kemp Morteratsch: (i) parádní sociálky (ii) dá se platit kartou (iii) ráno čerstvé pečivo, (iv) prodejna otevřena 8:00-18:00, bistro ráno od 8:00, ale vaří až od 17:00, (v) rezervace jdou dělat on-line, (vi) WIFI tu víceméně nefunguje.
Den 2 (trek do bivaku) ↑1300m/↓100m/↔14km/6 hod:
V noci trochu pršelo, ráno vstáváme po 7:00 do totální deky, snídaně, kupuju čokoládový croissant na zítřejší ráno, přejíždíme na dlouhodobý parking do Pontresiny https://mapy.com/s/lejefozeto cena 15,- CHF/den. S předplacenou švýcarskou SIMku zapínám data a kontroluju počasí -> předpověď na D3 a D4 celkem drží. Balíme, všechno přizpůsobujeme počasí a hmotnosti. V našem případě to nakonec bylo cca 14kg batoh vč. pití.
HW na dvojku: 6x presek, 4x šrouby do ledu, 2x kýbl + 2x HMS, 1x poloviční lano 50m, 3x malé D karabiny, 2x light sedák, 2x krátké a 2x dlouhé prusíky, 1x kevlarka, smíce 5x 120 a 3x 60, 4x lezecké cepíny, 2x mačky, filtr na vodu
Vyrážíme z parkingu 9:30 na chatu Tschierva Hütte 2.584m je to +800m, cca 4,5 hodiny ale 12km v malebném údolí s výhledy. V létě z toho sluníčko udělá rozpálený kotel. Na chatě si tankujeme vodu na další úsek, dáváme obědo/večeři Roosti Bernina (s vajíčky, sýrem, slaninou) za 26,- CHF, pivo 7 CHF, radler 7 CHF, využíváme místní sociálky a dáváme chvíli pauzu.
chata: (i) pěkná a moderní, (ii) berou karty, (iii) na nocování vám v klidu dají slevu za kartičku ČHS, v ceně je 1 litr čaje na osobu, (iv) snídaně pro lezce Piz Berniny se podává v 3:00, pro lezce Morteratsch v 5:00, (v) na chatě mají fotky s tím jak vypadal ledovec před sto lety (síla!).
Pohledem na kopce vidíme, že od cca 3.200m je na skále sníh a to ne zrovna poprašek…. Od chaty pohoda, cesta je tu kamenitá, za tmy ale může být ve střední části (suťoviště) problém s orientací a i v porovnáním s minulým rokem vidíme, že se trasa ke spodnímu okraji ledovce změnila…. Cestou do bivaku nás dobíhají dvě dvojky. S jednou kecáme (sondují terén na zítřejší výstup), ta druhá se lišácky usměje a míří s výbavou dál …. do našeho bivaku! Nahoře v sedle je totiž místo jen pro 1 dvojici…. Naštěstí pro nás, na spodní hraně pozůstatku ledovce pod sedlem Fuorcla Prievlusa v cca 3.100m je vyrobený další bivak, velký pro cca 6 osob, v blízkosti vody, chráněný, na bezpečném místě….super. Nadupali jsme 500m výškových metrů a ušetřili cca 1,5 hodiny, to se bude další den hodit. Budík nastavujeme 4:45, předpověď na D3 se trochu zhoršuje, v noci na italské straně budou nějaké přeháňky, nás by to mělo minout, ale i tak ty mraky na západě působí trochu obavy. Připravujeme se na ráno ať nás nic nezdržuje, batohy balíme do pláštěnek. Zaléháme, mlčíme a za hučení vody, pukání ledovce a padání šutrů, myslím na písničku „Reklama na ticho“ od Teamu kde zpívají o „nádherném tichu hor“ 😊.
Den 3 (summit) ↑1100m/↓500m/↔5km/14hod/III-IV:
Během noci se udělalo jasno, déšť nikde, vstáváme 4:30, protože dorazily první skupiny z chaty, batoh ráno pokrytý jinovatkou. Nejsem schopen nic pořádně jíst, zmrzlý croissant zapíjím vodou, kterou jsem si nahřál v noci ve spacáku. Michal dělá kávu a müsli, klasicky se třepe jako ratlík. Vymáčknu do sebe energy gel a jdeme na to. Nasazujeme mačky, nástup pod feratu je trochu krpál, jsem rád že jsem to se snídaní nepřehnal. Letos je na ledovci pod nástupem na feratu viditelně víc sněhu než před rokem. Do feraty sundávám mačky. Tím jak je ve skále pod sedlem sníh a odtává, tak jsou některé části feraty pod minivodopádem, dávám kapuci, batoh balím do pláštěnky a lezem co nejrychleji to jde. V sedle už je slunce nad horizontem, skála je už od první lezecké části do značné části pokrytá sněhem, mrknem na sebe, mlčením si dodáváme odvahy a pak jen řekneme, že to zkusíme. Jdu znova do maček a ty už nesundáme až do večera. Místy nás brzdí dvojka z Itálie, ale o to víc máme času pokecat se švýcaráky kde jednomu je 67 let a leze jak kamzík. První lezecké délky jsou dobře zajištěny, navazující skála se obcházela zleva po ledovci, který je natočen k východu a byť je pořád skoré ráno tak firm už byl hodně měkký a propadal se. Trochu morál, prvních 20m se nadupávalo ve sklonu 50+ stupňů pak se to napřímilo. Jdem sólo. Biancograt je ve skvělém stavu, pomohlo předchozí chladné období a sněžení z minulého týdne. Žádný led, čirá radost pro milovníky firnu. Jde to pomalu, sklon je do 45, v některých částech bude mírně 50+, ale i ty se dají zvládnout s jedním cepošem a nejsou delší než pár desítek metrů. V technických a lezeckých částech kde je možnost jistit obhazujeme. Jedno slanění děláme z erární lanovice bo ve sněhu není slaňák k nalezení. Celý den se dá obejít bez friendů i vklíněnců, pravda, některé odlezy pak byly klidně 10-20 metrů, ale to je věc osobního komfortu/kondice. Během cesty postupně zahazujeme 1x D karabinu, 1x kýbl a 1x cepín … ten se však s notnou dávkou štěstí zakousl do sněhu pod hřebenem a tak k němu Michala asi 10 metrů spouštím. Pár tisíc je zachráněno! 😊 Výhledy impozantní, nadmořská výška dechberoucí, počasí tak akorát = na sluníčku příjemně, ve stínu mírně chladněji, vítr postupně klesá na skoronulu. Nespěcháme. Na Bernině jsme někdy po 15:00 a ještě další štrapáce před námi, hřebínky v kombinaci skála-sníh nebo jen sníh, slaňování, sestup po ledovci k chatě na kterou se dostáváme v 19:30 dohromady s dvojicí holek z Bulharska.
Výlet: (i) obtížnost se bude hodně lišit podle podmínek; (ii) jestli je v technické vrcholové části nějaké postupové jištění tak my jsme ho pod sněhem neviděli a fixního bude v této části daleko méně než na začátku dne (iii) lezecké skupiny se krásně rozprostřely, ale i tak se musí počítat se zdržením; (iv) dva cepíny když je hodně sněhu, 1 cepín je asi standard; (v) je to o celodenní koncentraci a psychické odolnosti; (vi) je fajn jak pestré to je, každý si tam najde svoje; (vii) krém proti slunku nutnost!
Chata Marco e Rosa je oproti Tschierva Hütte daleko asketičtější, strava spartánštější, porce menší …. Rezervaci jsem dělal emailem na [email protected] 4 dny dopředu a bylo to ok, stejně jako minulý rok. Ceny se dozvíte až na chatě, karty neberou, signál GSM tam nebyl, dobít mobil je možné. V emailu jsem napsal, že jsem členem ČHS a automaticky nám dali slevu 20% tj. -20 EUR/osobu/noc.
Den 4 (traverz ledovce Bellavista + sestup) ↑300m/↓2300m/↔21km/12hod:
Snídaně dělají 5:00-7:00, vstáváme v 6:00, odcházíme v 7:30. Ještě se ptám chatařky na její doporučení ohledně varianty sestoupit po ledovci Morteratsch místo na Diavolezzu, ale ta to kvůli vysokým teplotám nedoporučuje. Počasí je jako ze žurnálu, otepluje se. Traverzujeme ledovec Bellavista, firm křupe, nepropadáme se, cesta je krásně vyšlapána. Dvě místa s velkými puklinami jsou s opatrností průchodná, ale až do toho odpoledne nakoukne slunce tak to bude asi jiná. Procházíme pod seraky, nastoupáváme cca 150m, otevírá se nám skoro celá naše včerejší štreka a až dnes si ji dokážeme náležitě vychutnat, probrat ji, zakroutit hlavami, dnes je na to čas i prostor.
Skoro se posereme, když se kousek za námi z druhé strany hřebene přehoupne helikoptéra s takovým lomozem jako by na nás padala celá skála. Později se rozhodujeme jestli to neprotáhneme dál na Piz Palů, ale dnes ne. Jdeme dolů, standardně přes skalnatý hřebínek Fortezza 3.372m před kterým sundáváme mačky. Tady už není na skále žádný sníh, štandy jsou krásné, postupové jištění nové, ale i tak se jednou při slaňování netrefíme… někde to holt až tak logicky nenavazuje. Dál se sestupuje rychle kombinací slaňování bez maček, ledovec bez maček, sólo. Na ledovci západně od Rifugi dals Chamuotschs se znovu navazujeme a dáváme mačky, tady jsou drobné trhliny ale odsýpá to. Odchytáváme místního guida, který po 12:00 vleče hore na chatu Marco e Rosa nějakou skupinu a ptáme se kudy dolů do Morteratsche. Měníme plan a jdeme tam, chceme se ušetřit konečného výlezu cca +300m na Diavolezzu. Na Isla Persa 2.720m díky mužíkům navazujeme na neznačenou stezku (je ale vidět na mapy.com), podél které je více míst s bivaky a že je na výběr od skromných, přes minibus až po a lá chatička. Z výšky vidíme na ledovci Morteratch pár lidí, ale když jsme o hodinu později u něj tak už nikde nikdo. Nu což, najdeme si cestu sami. Tady žádná mapa nepomůže a stopy jiných nejsou vidět. Ledovec je pevný jako led, kličkujeme, přeskakujeme, trhliny jsou všude, od malých až po ty obří, hledáme, vracíme se, ale nakonec jsme výstupní bod z ledovce našli. Následuje krásný výjev jazyka ledovce, pod kterým meanduje řeka a vytváří dojem obří ledové jeskyně s jezerem. Zůstáváme na relax, svačinku, chlazení nohou, balení výbavy a poplácání se po ramenou. Tady už je horko, turisti kolem jen v kraťasích. Sestupujeme 4km po značené šotolině, která je lemována ukazateli kam v průběhu posledních 100 letech postupně sahal jazyk ledovce Morteratsche, mazec! U vlakové stanice dáváme místní pivo, pokračujeme 1,5km do kempu Morteratsch kde dáváme v 17:00 pizzu, další pivo, sprchu a pokračujeme dalších 5km pěšo do Pontresiny k autu. Je pátek a zase improvizujeme a po 20:00 vyrážíme zpět do Zlína vyhnout se sobotním prázdninovým kolonám. Cestou zpět zastavení po půlnoci na regeneraci a koupačku na pláži u Chiemsee https://mapy.com/s/bofegejova. Celou cestu zpět nás pak pronásleduje konjunkce Merkuru s Venuší a Jupiterem, hezký…..
Co závěrem?
- tento podnik nabízí skoro všechno….čtyřtisícovka, panoramata, komplexnost, skála, ledovce, pivo, chvíle závratí, střípky zázraků, bivi.
- doporučuji neváhat, kdo ví v jakém stavu budou ledovce za pár let;
- jde to provést v několika variantách, nicméně všechny mají společné to, že je to dlouhá štrapáce, proto bych dnes vyměnil jeden cepoš za turistické hůlky;
Meteo
https://www.meteoblue.com/cs/…
Meteo včetně panorama webkamery namířené (i) na Berninu
https://www.meteoswiss.admin.ch/local-forecasts/piz-bernina.html#forecast-tab=detail-view
Parking Pontresina:
U vlakového nádraží, cena 15,- CHF/den, https://mapy.com/s/lejefozeto
