Dent Blanche (4 357 m)

Krásné lezení v relativně kvalitní skále. Technicky určitě těžší než například hörnligrat na Matterhorn.

Trasa: Normálka (Wandfluegrat)

Nástup: z parkoviště vesničky Ferpècle na chatu Dent Blanche. 1700 výškových metrů, 8,9 km daleko

Výstup od chaty: 870 výškových metrů, AD, IV

Náš čas na vrchol: 5,5 h

Výstup

Po středečním přesunu autem do Valisu a přespávačce v průsmyku Oberalp jsme se ubytovali v kempu Schönblick. Nástup na chatu je v plánu až na pátek, tak čtvrtek využijeme pro aklimatizaci lanovkami při kávičce a štrůdlu. Pokud se ubytujete v údolí Saas, dostanete kartičku na lanovky zdarma, i když jste ubytovaní jen v kempu. Páteční výstup na chatu už je trošku drsnější. Od parkoviště z vesničky Ferpècle se po cca 6 hodinách dostáváme k chatě Dent Blanche. Kapacita je 32 míst, naštěstí není nátřask a je nás zde „jen" 20. Středeční sněžení pár skupin asi odradilo. Nicméně sluníčko udělalo své a skála v lezeckých pasážích je suchá.

Úseky trasy:

3550 – 3650 m: Ihned od chaty se nastupuje do skály, která je za II obtížnost.

3650 – 3750 m: Kompaktní ledovec bez trhlin, postupujeme z východní strany co nejvýše a zpět do skály.

3750 – 3850 m: Skála za II. obtížnost. Opět postup z východní strany.

3850 – 3900 m: Vysněžený úsek lze částečně obejít po lávce vpravo, následně přechod do skály a vzhůru po hřebeni.

3900 – 4030 m: Hřebenem za II. obtížnost, dojdeme pod strážce Grand Gendarme.

4030 – 4200 m: Nejtěžší úsek, musíme překonat 5 skalních strážců v lezecké obtížnosti III–IV. První strážce (Grand Gendarme) je snazší obejít z levé strany, zde obtížnost za III ve třech lanových délkách. Přímo po hřebeni je úsek za IV. Druhý mírně doleva, třetí zprava, čtvrtý přímo. Pátý strážce traverz hodně doleva, následně lanovou délku nahoru. Poslední je technicky nejtěžší za III+.

4200 – 4357 m: Terén se již mění do II obtížnosti a postup k vrcholu je spíš horský chodníček.

Doporučuji rychlý nástup od chaty ke strážcům. My jsme se zasekli kvůli focení a skupiny, co nás předběhly, vytvořily v lezeckých pasážích špunt. Takže nečekat na východ slunce nad Matterhornem a upalovat nahoru. Pouze na erární jištění bych nespoléhal. Využili jsme kromě expresek i menší sadu friendů a smyčky. Dolů si lezecké úseky většinou v klidu proslaňujeme. Je stabilní počasí, takže nikam nespěcháme. Sestupujeme rovnou až do údolí.

Rimpfischhorn (4 199 m)

Nepříliš obtížná normálka technicky, za to ale dlouhý nástup. Vrcholek nabízí neskutečné výhledy na celý Valis, obzvláště na masiv Monte Rosy.

Trasa: západní stranou (Westseite) přes sedlo Rimpfischsattel, od Täschhütte

Nástup: horskou silnicí z Täsche na parkoviště v osadě Ottafe (Täschalp) na chatu Täschhütte. 517 výškových metrů, 3 km daleko

Výstup od chaty: 1700 výškových metrů, PD+, III

Náš čas na vrchol: 6,5 h

Výstup

Po regenerační neděli v Saas-Fee pokračujeme Rimpfischhornem od Täschhütte. Täsch volíme kvůli rychlejšímu přístupu k autu bez závislosti na lanovkách. Od parkoviště Täschalp k chalupě je to jen 500 výškových metrů.

Úseky trasy:

2700 – 3300 m: Od chaty vede pohodlná cestička směrem k ledovci. Jedná se o shodnou trasu jako na Alphubel v této části.

3300 – 3985 m: Jakmile dorazíme pěšinkou k ledovci Wandgletscher, je potřeba sestoupit skálou na ledovec Mellichgletcher. Trasa je kvalitně značená pomocí mužíků. Po dosažení ledovce překonáváme trhliny a pokračujeme do sedla Rimpfischsattel.

3985 – 4199 m: Pro přístup k vrcholu je potřeba nalézt do kuloáru a v cca jeho ⅓ traverzovat po levé straně do dalšího kuloáru, jenž nás dovede na předvrchol. Traverzovací místo doporučuji nastudovat, je vyznačeno na fotce v galerii. Nad ním již terén tuhne do V obtížnosti a je zde vyšší riziko pádu kamení. Samozřejmě jsme ten nástup minuli a do pětky nalezli. Nástupní kuloár je po většinu sezóny firnový do 45°. V pozdním létě vysychá. My jsme zde měli mix ledu a suti. Po přechodu do druhého kuloáru je již skála v lepší kondici. Technicky max za III.

Výhledy na Valis jsou parádní, na kopci jsme úplně sami.

Datum: 9.–16. září 2026

Team: Radek M. a Tom S.