Minulý víkend jsem opět s bráchou (Honzou) a jeho přítelkyní (Zuzkou) vyrazil lozit. Tentokrát jsme se rozhodli pro splnění našeho snu zalozit si v Tatrách. Jako premiérové délky jsme si vybrali jižní Žebro Volí veže. Paráda - krásné počasí a skvělé lezení. Jen ta chuť na lození po skalkách je zase menší :(. Druhý den se mělo horšit počasí, takže jsme ještě večer přejeli ze Štrbského plesa do Liptovského Jána ke Kádi. Tam jsme spali (žádný problém) a ráno se vykoupali ve zdejší minerální vodě. Když už koupání, měli bychom se i trochu ohřát. A tak jsme ještě přejeli do Kalamenů, kde je voda přecejen podstatně teplejší. Po příjezdu na Pružinu začalo pršet, takže jsme zbytek odpoledne a večer strávili kulečníkem a šipkami v pizzerii Pod Orechom. Při té příležitosti jsme se ale od opavských lezců dozvěděli, že minulý týden hoši ze zdejšího oddílu vybouchali borháky nový sektor.Ráno jsme se tam šli podívat. Kdo to na Pružině (Predhorie) trochu zná, tak nový sektor je asi 200m dál za oblastí zvanou Podkova. Jinými slovy na rozcestí za pramenem vody ne doleva přes mostek, ale rovně soutězkou až k asi 40m širokému a 20m vysokému pásu vápence po pravé straně. Možná jsme byli jedni z prvních, kteří cesty lezli, takže to chtělo za každý chyt pořádně zatahat, než se člověk vyvěsil, ale nebyla to žádná hrůza. Helmy jsme naštěstí měli. Cesty nejsou popsané, ale prý jsou všechny do obtížnosti VI+. A dle našeho odhadu nejjednodušší cesty pracovně nazvané Kopřivová tak od III+. Slaňování z čerstvě osazených prasečích ocásků nad kusy vypadaného vápence bylo sice taky trošku adrenalinovější, než jsme si přáli, ale všechny držely naprosto bez problémů. Celkově nezbývá než doporučit :-)
