Vysočina aneb faso, detroit a drapem
Původní web
Datum
5. 4. 2020
Kategorie
Skály
Důležitý byl přínos pro účastníky letošního horokurzu, kteří doufám byli s průběhem a svými výsledky spokojeni. Checkovali dění na skalách i kolem a dozvěděli se snad i něco přínosného. Naším cílem byl odpočinek s občasným lezením a to se povedlo.
V pátek klasický, hektický odjezd (10min. před odjezdem návrat z pracovního procesu).
Proběhlo velmi rychle baleni, ale v tom už máme praxi:-). Nakonec to nebylo to tak hrozne a nabrali jsme jen 15 minut zpoždění, ostatní na tom byli ovšem podobně a při plnění jejich neodkladných úkolů jako zabezpečení zvěře a vyzvedávání zamčených kol bez klíčku od zámku(kdyby někdo měl zájem o rozstřižený zámek stále je ještě k dispozici) jsme ještě nějakou minutu přidali:-), no a Ti co jsou sbaleni už dva dny předem a hodinu před odjezdem v pozoru, již přivykli fenoménu doby, že se téměř nikdy nepodaří nevyjet na čas.
Na smluveném místě u Hulína, které nebylo řidiči upřesněno, se potkáváme s osádkou druhého vozu v čase zcela jiném než dohodnutý.
Jakmile už sedíme v autě spadne shon, stres a můžeme si začít užívat klidu a pohody nadcházejícího víkendu a nabíráme směr vysočina po trase Prostějov, Nové Město , Milovy.
Cílem je kemp u rybníka v blízkosti posledně jmenované obce. Po zastávce na další benzině pro doplněni paliva a to nejen do auta, bylo jasné, že dnešním hlavním cílem bude nejspíše jiné turisty vyhledávané zařízeni než kemp:-).
Po příjezdu a návštěvě onoho zařízeni došlo na noční staveni stanu. A aby to nebylo rutiní stavěl se i jeden nový, ale nevyskytl se žádný závažnější problém mimo velmi zábavné historky o připáleném sněhu.
Ráno se někteří otužilci vrhli testovat teplotu rybníka a zvládli i par temp.
Nastal přesun ke skalám. Měli jsme na to celý den takže pěšky. Po asi hodinové procházce krásnou přírodou a obdivováni místní architektury jsme po absolvovaní mírného stoupání dorazili ke "4 palicím".
Následovalo klasické lezení, paběrkování, razení, povzbuzování a filozofovaní nad různými cestami, zpestřené focením s pokořitelem několika osmitisícových vrcholu Jarošem.
Během dne ještě dorazila osádka třetího vozu,(prusíci) která se vydala na cestu až v sobotu a přišla tak o páteční vydařenou hru "macháček" .
K večeru následoval návrat do kempu zpestřený cestou přes místa díky nimž se nejspíše víska o podal jmenuje Blatiny. Míša ještě nastolil dodnes nezodpovězenou otázku zda je ten protékající potok dílem těch bažin či naopak. Jirka s Míšou, kteří měli v záloze parky zorganizovali táborák. Po menším přemlouváni se většina vydala pro dřevo a oheň se podařil.
V neděli jsme se díky vidině časného odjezdu rozhodli přiblížit ke skalám pomocí motorizovaných vozidel. Neznaje přesnou polohu odstavného parkoviště natož tak cestu k němu, jsme se po nesprávném odbočení a menším(na kole bych asi hodně řadil) stoupání po naštěstí posečené a suché louce ocitli 50 metru od Drátníku. Následovala příprava na lezeni a nastup do první cesty, když se setmělo zabouřilo a začali padat kroupy. Míša nám sice tvrdil, že padá led a začal sbírat kuličky vhodné do pistole, ale nečekajíc na proměnu v déšť jsme se schovali do sucha pod převis a nechali prvolezce Jirku jeho osudu (slanit a vybrat jištění). Na lezení v nejbližší hodině to již nevypadalo, tak jsme se rozhodli k cestě domů.
Zatímco první posádka vyrazila ihned směr Otrokovice-Napajedla-Zlín a její další osud mně již není znám, ale protože jsem neobjevil žádnou zprávu v černé kronice považuji jejich šťastný návrat a shledáni s rodinami za velmi pravděpodobný,.zbývající dvě osádky se přesunuli do kavárny u pražírny Hofr. Zde se rozjela poledni siesta ve znamení různých příchutí kávy a rakviček se šlehačkou. Dohodla se zpáteční trasa přes údajný hrad Starkov v jehož okolí se měly nacházet i skaly na lezeni. Místo onoho nazvu se sice bez problému podařilo nalézt, ale o hradu se hovořit v žádném případě nedalo pouze s snad velikou nadsázkou a neskutečným množstvím fantazie. Nejspíše by název vystihla skalní soutěsečka jejíž vstupy byly zaskládány kameny. Jištění jsme sice objevili, ale představa týdenní dřiny s ocelovým kartáčem jejímž výsledkem by byly 10 metrové nyní zamešené stěnky nejspíše většinou obtížnosti nad naše možnosti nebyla nikterak lákavá. Není se čemu divit neboť toto místo nezobrazovala ani testovaná navigace, která se i v dalším průběhu valně neosvědčila. Závadmi bylo, že se ztratila v poli a neuměla si poradit ani s koňským povozem.
Snad se s ní testovací pilot šťastně vráti alespoň z toho Německa.
Dalším cílem byla tedy dohodnuta konzumace grilovaných makrel u Plumlovské přehrady. Tohoto cíle se také z časových důvodů nepodařilo dosáhnout, neboť je to ryba mořská a dopravci v poslední době rádi stávkují. Zřejmě ji toho dne dodali pozdě a mi jsme se minuli pouze asi o 1,5h o které jsme přijeli dříve než by se dogrilovala. Někteří však neodolali a vzali zavděk 200g steakem.
Zde bych toto povídání ukončil neb se již nic významného nepřihodilo. Pro ty co dočetli až na konec a stale se nedozvěděli co že je to za podivná slova v nadpise jedna rada: „Zúčastněte se dalšího výletu s nováčky třeba do Tater a pochopíte.
Více fotek z tohoto výletu: http://galerie.albumfotek.cz/19919/
